ŘEŠENÍM JE ZMĚNA PŘÍSTUPU!
Selektivní zaprahování dojnic se často prezentuje jako účinný nástroj omezení používání antibiotik. Tento přístup má však také další výrazné výhody.
„Klíčem k úspěchu je identifikace krav, které v době zaprahnutí potřebují antibiotickou léčbu“, vysvětluje Andy Biggs z veterinárního centra společnosti The Vale Veterinary Group v Tivertonu. Intramamární infekce by se měly v ideálním případě léčit v době zaprahování. V této fázi je totiž léčba třikrát až pětkrát účinnější, než když je provedena během laktace. Andy Biggs dodává:
„Nejlepším řešením je celé stádo ošetřit přípravkem na vytvoření strukové zátky a léčit jenom ty krávy, které antibiotika opravdu potřebují.“
Takový přístup však vyžaduje novou strategii. Přístup spočívající v plošném podávání antibiotik dojnicím v době zasušení není nadále udržitelný a ve skutečnosti kravám škodí. Navíc je to velmi drahé.
Průzkumy ukazují, že pokud léčíte neinfikované krávy antibiotiky, může to mít negativní dopady (například na mikroflóru ve zdravém vemeni), což může zvyšovat riziko vzniku mastitidy po otelení. Řešení spočívá ve správném výběru krav, které je třeba léčit (tak, jak to děláme v jiných situacích, kdy zvažujeme antibiotickou léčbu), a nutnost léčby antibiotiky posuzovat individuálně u konkrétních dojnic.
Selektivní léčba suchostojných krav založená na zhodnocení počtu somatických buněk, anamnéze mastitidy či mastitidní historii může snižovat počet dojnic dostávajících antibiotika. Správně naplánovaná selektivní léčba suchostojných krav může napomáhat omezování používání antibiotik bez výrazného zvýšení rizika mastitidy, zejména pokud počet somatických buněk v mléce z tanku ve vašem chovu nedosahuje 200 000. Pokuste se ve spolupráci s veterinárním lékařem definovat režim antibiotické léčby dojnic, který nejlépe vyhovuje potřebám vašeho chovu.