ESCHERICHIA COLI A CLOSTRIDIUM PERFRINGENS TYPU C

Bakterie Escherichia coli (E. coli) a Clostridium perfringens (C. perfringens) typu C jsou dva nejvýznamnější patogeny neonatálního průjmu selat, který je hlavní příčinou mortality selat před odstavem a způsobuje významné ekonomické ztráty chovatelů prasat na celém světě.

Neonatální průjem je hlavní příčinou úhynu selat před odstavem a způsobuje významné ekonomické ztráty chovatelů prasat na celém světě. Bakterie Escherichia coli (E. coli) a Clostridium perfringens (C. perfringens) typu C jsou dva nejvýznamnější patogeny neonatálního průjmu, k němuž obvykle dochází v prvních dvou týdnech života novorozených selat. Infekce oběma patogeny může způsobit fatální enteritidu, která se klinicky vyznačuje průjmem, dehydratací a slabostí. V těžkých případech vede k úhynu selat.

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Kombinovaná infekce může vyvolat fatální enteritidu, zejména u novorozených selat.

E. coli je i po odstavu hlavní příčinou průjmu, septikémie a mortality mladých odstávčat.

Rozlišujeme řadu typů E. coli, neonatální průjem však vyvolávají enterotoxigenní kmeny (ETEC).

Existuje několik kmenů C. perfringens typu C, které mohou vyvolávat různé obtíže, od mírného průjmu až po akutní hemoragickou enteritidu.

HLAVNÍ BODY

Zatímco E. coli a C. perfringens typu C vyvolávají enteritidu většinou u novorozených selat, E. coli je i po odstavu hlavní příčinou průjmu, septikémie a úhynu mladých odstávčat.

Enterotoxigenní kmeny E. coli (ETEC) vytváří dva hlavní faktory virulence, fimbrie a enterotoxiny, které jsou zásadní pro vznik onemocnění. Má-li tedy jakákoliv vakcína proti onemocnění skutečně chránit, musí pokrývat oba tyto faktory.

Existuje několik kmenů C. perfringens typu C, které mohou vyvolávat různé obtíže, od mírného průjmu kdykoliv před odstavem až po akutní hemoragickou enteritidu, která většinou vede k úhynu selat v prvních 24 až 48 hodinách života.

DOPADY

Střevní onemocnění u selat jsou příčinou značných ekonomických ztrát, zejména v důsledku nižší hmotnosti při odstavu a zvýšení úhynu a vyšších produkčních nákladů. Neonatální průjem je často endemický, může však dojít i ke vzplanutím s vysokou morbiditou a mortalitou.

  • Průměrná morbidita u neonatálního průjmu je 30 % až 40 %, v některých chovech však může dosahovat až 80 %. Mortalita může v postižených vrzích dosáhnout až 70 %.
  • Na základě studií provedených ve Švédsku a Dánsku se odhaduje, že průjem je příčinou:
    o 5 % až 24 % celkového úhynu selat před odstavem,
    o snížení průměrného denního přírůstku hmotnosti (ADGW) o 8 až 14 g/den v prvním týdnu života.

Náklady spojené s neonatálním průjmem se mohou výrazně lišit podle závažnosti onemocnění:

  • Z produkčních dat z roku 2010 vyplývá, že náklady ve švédských chovech postižených neonatálním průjmem s 10% úhynem činily 134 eur na prasnici ročně.

ENORMNÍ DOPAD

Náklady spojené s neonatálním průjmem se mohou výrazně lišit
podle závažnosti onemocnění.

Náklady v chovech postižených neonatálním průjmem s 10% mortalitou.

134 eur na prasnici ročně (Švédsko)

KLINICKÝ OBRAZ

Ke vzplanutím neonatálního průjmu dochází častěji ve vrzích od prasniček nebo od nově zakoupených prasnic. Průjem u selat jen vzácně začíná déle než týden po narození. Mezi nejčastější klinické příznaky patří vodnatý až pastovitý průjem, letargie a dehydratace. Postižená selata, která přežijí, se zotaví buď bez následné ztráty tělesné kondice po 3 až 6 dnech, nebo zaostávají v růstu.

Střevní onemocnění vyvolané E. coli a C. perfringens typu C se může klinicky projevovat téměř totožně a oba patogeny je třeba vždy zahrnout do diferenciální diagnózy. Existují nicméně klinické indicie, které mohou při diferenciaci těchto dvou bakteriálních infekcí pomoci.

Hlavní body při identifikaci neonatálního průjmu vyvolaného E. coli:

  • Může se objevit u selat od 2 hodin po narození až do věku po odstavu, nejčastěji se však vyskytuje u selat ve věku 1 až 4 dnů.
  • Průjem vodnaté až krémové konzistence, charakteristického zápachu a často bílé až žluté barvy.
  • Progresivní dehydratace spojená s úhyny selat.
  • Dilatovaný žaludek, obvykle naplněný sraženým mlékem.
  • Dilatované, mírně edematózní a zarudlé tenké střevo, s nažloutlou, mírně hlenovitou tekutinou.

Hlavní body při identifikaci neonatálního průjmu vyvolaného C. perfringens typu C:

  • Většina vzplanutí je akutních a vyskytují se u selat do jednoho týdne věku.
  • Úhyn je u klinicky postižených selat trvale vysoký a selata mohou uhynout ještě před rozvojem průjmu.
  • Krvavý průjem v akutních případech.
  • Hemoragická nekrotická enteritida s krvácením v tenkém střevě, obvykle v jejunu a ileu.
  • Krvavá tekutina v dutině břišní (hemoragický ascites).

DIAGNÓZA

Diagnóza neonatálního průjmu zahrnuje kombinaci různých diagnostických postupů, k potvrzení původce (či původců) infekce je však nutné provést pitvu a odeslat vzorek do diagnostické laboratoře. Pro stanovení správné diagnózy je nutné zohlednit následující tři důležité faktory:

1

KLINICKÝ OBRAZ onemocnění. Při hledání předběžné diagnózy mohou pomoci údaje, jako je věk při propuknutí onemocnění, procento postižených zvířat, úhyn, klinické příznaky a anamnéza v chovu.

2

MAKROSKOPICKÉ VYŠETŘENÍ střevních lézí. Makroskopické střevní léze mohou velmi pomoci při určení konkrétní etiologie. Při rozhodování o výběru dalších laboratorních vyšetření je proto pro veterináře důležitá pitva.

…3

……LABORATORNÍ TESTOVÁNÍ.
/../Konečná diagnóza musí být
/…/založena na kombinaci několika
/…..vyšetření:

  • Bakteriologické vyšetření obsahu střev. Pro potvrzení konečné diagnózy a získání izolátu organismu vyvolávajícího onemocnění se doporučuje provést bakteriální kultivaci.
  • Typizace izolátů, většinou pomocí PCR. Pro pochopení role izolované bakterie ve sledovaném klinickém problému je nezbytné identifikovat faktory virulence dané bakterie.
  • Histopatologie. Vyhodnocení diagnostických nálezů je možné provést pouze s ohledem na výsledky patologického nálezu, neboť přítomnost patogenních izolátů sama o sobě onemocnění nepotvrzuje – pokud zároveň nejsou zjištěny charakteristické léze.

KONTROLA

Po propuknutí průjmového onemocnění selata často dostávají antibiotika a podpůrnou léčbu. Dopad onemocnění však lze do značné míry omezit eliminací predispozičních stresorů a zavedením preventivních a kontrolních programů, které zahrnují:

Zajištění adekvátního PŘÍJMU KOLOSTRA A MLÉKA u novorozených selat s cílem zabránit množení potenciálně patogenních organismů na střevní stěně, což je příčinou průjmu.

Aktivní imunizace pomocí VAKCINACE, neboť závažnost neonatálního průjmu závisí na titrech protilátek v mléce prasnic.

Důkladnější SANITACE PROSTŘEDÍ, včetně důsledných protokolů čištění, dezinfekce a vysoušení poroden mezi turnusy s cílem snížit patogenní zátěž v prostředí.

Správné USPOŘÁDÁNÍ PORODEN a funkční systémy vytápění s cílem zabránit prochladnutí selat nebo výrazným teplotním výkyvům ve stájích.

Vhodná INTERNÍ opatření BIOSEKURITY za účelem prevence šíření průjmu – např. dezinfikovat obuv mezi místnostmi, nevstupovat do vnitřního prostoru kotců, měnit rukavice po manipulaci s vrhem selat s průjmem, dodržovat hygienu vybavení používaného při manipulaci se selaty atd.

Jak může proti E. coli a C. perfringens typu C pomoci vakcinace prasnic?

V případě vakcinace jsou selata chráněna mateřskými protilátky obsaženými v kolostru a mléce vakcinovaných matek. Pro ochranu novorozených selat je tudíž zásadní, aby selata dostala včas a ve správném množství kolostrum a mléko.

  • Nižší výskyt neonatálního průjmu.
  • Méně závažný průběh neonatálního průjmu.
  • Snížení mortality před odstavem.
  • Vyšší ADWG a lepší homogenita hmotnosti vrhů.
  • Menší objem podaných antibiotik v chovech.

V současné době pravděpodobně neexistuje chov, v němž by se bez ohledu na zdravotní stav prasat nevyskytovaly bakterie E. coli a C. perfringens typu C. Možnost eradikace těchto bakterií je proto nulová nebo velmi nepravděpodobná.

ZÍSKEJTE VÍCE INFORMACÍ O TOM, JAK BOJOVAT PROTI ONEMOCNĚNÍ

PŘEJÍT NA STRÁNKU S PRODUKTY

CHTETE DOSTÁVAT AKTUÁLNÍ INFORMACE?

Pokud chcete být informováni o zdravotní problematice zvířat a našich produktech, prosím registrujte se.

REGISTROVAT SE

ZAJÍMAVOSTI

Klostridie produkují ze všech bakterií největší počet toxinů. Bakterie C. perfringens je v tomto ohledu nejefektivnější a je také nejvíce rozšířená. Vyskytuje se v mikrobiotě zvířat a lidí, a také v půdě. Klostridie navíc vytváří spory, které jsou mimořádně odolné vůči podmínkám prostředí.

E. coli je v celosvětovém měřítku významným původcem široké škály onemocnění prasat, mezi něž patří neonatální průjem, poodstavový průjem, edémová choroba, septikémie, polyserositida, koliformní mastitida a infekce močového traktu.

Ve střevech a trusu zdravých prasat se mohou sporadicky vyskytovat některé zoonotické kmeny E. coli. Ty mohou způsobit krvavý průjem, hemoragickou kolitidu a/nebo hemolyticko-uremický syndrom u lidí, kteří se nakazili prostřednictvím potravin nebo vody kontaminované zvířecím trusem.

DALŠÍ DOPORUČENÉ MATERIÁLY

  • Francis D. H., Enterotoxigenic Escherichia coli infection in pigs and its diagnosis, „J Swine Health Prod.” 2002; 10(4), pp. 171-175.
  • Kongsted H., Stege H., Toft N., Nielsen J. P., The effect of new neonatal porcine Diarrhoea syndrome (NNPDS) on average daily gain and mortality in 4 Danish pig herds, „BMC Vet Res.” 2014; 10(1), p. 90.
  • Luppi A., Swine enteric colibacillosis: diagnosis, therapy and antimicrobial resistance, „Porcine Health Manag.” 2017; 3, p. 16.
  • Posthaus H., Kittl S., Tarek B., Bruggisser J., Clostridium perfringens type C necrotic enteritis in pigs: diagnosis, pathogenesis, and prevention, „J Vet Diagn Invest.” 2020; 32(2), pp. 203-212.
  • Sjölund M., Zoric M., Wallgren P., Financial impact of disease on pig production. Part III. Gastrointestinal disorders. Proceedings of 6th European symposium of porcine health management, Sorrento (Italy), 2014, p. 189.

Stáhnout infografiku

INFOGRAFIKA

CZ-NON-210800007